Jan Skalický :
MŽP konečně posuzuje energetickou koncepci. Petr Nečas to dříve označil za „lunetický nápad“
Ekologické organizace dnes předkládají
vlastní návrhy pozitivního řešení, požadují porovnání různých variant a
odstranění již dříve zjištěných závažných nedostatků vládního návrhu
Parlamentní listy :
Autor: Petr Kupka
Popisek: Premiér Petr Nečas
27.5.2013 15:40
Ministerstvo životního prostředí začalo posuzovat vliv návrhu Státní
energetické koncepce na životní prostředí [1]. Ekologické organizace
varují před tím, aby šlo pouze o formální proces s předem daným závěrem.
Trvají na tom, aby ministerstvo v souladu se zákonem zajistilo
porovnání různých variant koncepce a výběr nejlepší z nich. Proto dnes
podají i své vlastní pozitivní návrhy řešení. Současně trvají na
odstranění nejvážnějších nedostatků koncepce, na které ve svých
připomínkách již v loňském roce upozornilo 3.700 občanů.
Ekologické organizace dnes podají Ministerstvu životního prostředí dva
vlastní návrhy energetické koncepce ČR Chytrá energie a Energetická
(r)evoluce, které vznikly v loňském a předloňském roce ve spolupráci se
zahraničními experty [2], [3]. Jedná se o konkrétní, důkladně
propočítané návrhy na reformu české energetiky, jejichž realizace by
zajistila dostatek energie pro všechny české domácnosti, srazila jejich
účty a současně snížila závislost naší ekonomiky na devastující
povrchové těžbě uhlí, nebezpečných jaderných elektrárnách i ruské ropě a
plynu.
Ačkoli veřejné posouzení koncepce je podle zákona povinné, premiér
Nečas jej před časem označil za „lunetický nápad“ [4], [5] a
ministerstvo průmyslu jej víc než půl roku odkládalo. Posouzení možných
dopadů na životní prostředí (tzv. SEA – Strategic Environmental
Assessment) je dalším krokem zákonného procesu, na jehož konci bude moci
teprve vláda koncepci schválit [6].
Materiál připravený Ministerstvem průmyslu má podle ekologických
organizací řadu závažných chyb. Především nepracuje dostatečně s
potenciálem energetické efektivity a nerespektuje potřebu výrazného
snížení emisí skleníkových plynů kvůli riziku globální změny klimatu.
Předpokládá také masivní finanční podporu kontroverzních projektů, jako
jsou nové jaderné reaktory nebo spalovny nevytříděného komunálního
odpadu. Souhrn závažných výhrad ekologických organizací je v příloze
tiskové zprávy.
Karel Polanecký z Hnutí DUHA řekl:
„Při práci na koncepčních materiálech Chytrá energie a Energetická
(r)evoluce jsme usilovali o minimalizaci dopadů energetiky na životní
prostředí. Uvítáme, když experti MŽP posoudí, zda jsou naše návrhy
skutečně šetrnější než vládě předložená koncepce ministra průmyslu. V
případě snižování spotřeby fosilních paliv nebo produkce jaderných
odpadů nepochybně vyhrajeme.“
Jan Nezhyba ze sdružení Arnika řekl:
„Návrh ministra průmyslu Kuby nesmyslně počítá s podstatnou úlohou
kontroverzních spaloven na energetickém mixu České republiky. Nevládní
organizace proto důrazně žádají, aby byly důkladně posouzeny i jejich
dopady na životní prostředí – včetně produkce nebezpečných látek jako
jsou dioxiny a těžké kovy. Pálení použitých obalů a papíru vrátí jen
zlomek energie ve srovnání s tím, kolik se jí spotřebovalo při jejich
výrobě. Bioodpady je zase šetrnější kompostovat. Spalování je druhý
nejhorší způsob, jak s odpady naložit.“
Jan Rovenský z Greenpeace uvedl:
Dobrá zpráva je, že se ministerstvu průmyslu nepodařilo procesu
posuzování vlivů koncepce na životní prostředí úplně zabránit. Špatná
zpráva je, že Chalupovo ministerstvo životního prostředí se z ní zjevně
chystá udělat formální bezobsažnou frašku. Vzhledem k tomu, že vládní
návrh energetické koncepce obsahuje pouze jednu jedinou variantu, bude
zaručeně nakonec vybrána z těch posuzovaných ta nejlepší i nejhorší
zároveň. Rádi bychom tuto pozoruhodnou soutěž jediného závodníka se
sebou samým trochu zpestřili předložením našich vlastních podrobných
návrhů energetické koncepce. Pokud skončí Chalupovi v šuplíku nebo
v koši, jenom tím potvrdí náš pocit, že je to tak celé domluvené
předem“.
Poznámky:
[1] http://portal.cenia.cz/eiasea/detail/SEA_MZP148K
[2] http://www.chytraenergie.info/index.php/chytra-energie/publikace
[3] www.energetickarevoluce.cz
[4] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/je-premier-necas-lunetikem
[5] http://www.hnutiduha.cz/aktualne/otevreny-dopis-nevladnich-organizaci-premieru-necasovi
[6] V rozporu s domněnkou sdílenou částí sdělovacích prostředků vláda
dosud energetickou koncepci jako takovou neschválila, ale pouze jí vzala
na vědomí a uložila posouzení jejích vlivů na životní prostředí
(http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/8BEC0F6B02BA7736C1257AF6002C0D69/$FILE/803%20uv121108.0803.pdf).
Co vám ministr Kuba o své energetické koncepci neřekl
(shrnutí hlavních problémů a požadavků)
1. Energetická efektivita
Problém:
Úspory energií jsou jednou z pěti hlavních priorit předložené
energetické koncepce, ale MPO nenavrhlo konkrétní a účinné programy na
podporu zvýšení efektivity, ani nevyužívá dostatečně potenciál těch,
které již existují. Koncepce konkrétně zmiňuje pouze jediný podpůrný
nástroj k dosažení cílů v oblasti efektivity, jímž má být dotační
program MPO Efekt.
Požadavky:
Na programy pro zvýšení energetické efektivity musí být v SEK počítáno
s vyčleněním odpovídajících finančních prostředků ve zcela jiných
řádech, než je tomu dnes. Pro představu: program Efekt např. v roce 2011
rozdělil 32 milionů korun a podpořil tak projekty v hodnotě 72 milionů,
což je v kontextu energetiky naprosto zanedbatelná částka.
Jednotlivá konkrétní opatření musejí být rozpracována do postupných kroků a úkolů tak, jako je tomu u ostatních oblastí.
Energetická koncepce musí jednoznačně říci, že je v zájmu státu, aby
kritéria stanovená vyhláškou pro nové budovy (zejména po roce 2020) byla
dostatečně ambiciózní a využila enormní potenciál energetických úspor
v budovách.
Koncepce by měla navrhnout, jak bude implementována legislativa EU,
která zavádí energetickým společnostem povinnost dosahovat u svých
zákazníků prokazatelných úspor spotřeby v jednotkách procent ročně.
Energetická koncepce by měla zajistit účinnou koordinaci při
nastavování podmínek existujících a připravovaných programů na podporu
renovace budov (spravovaných Státním fondem rozvoje bydlení resp.
Státním fondem životního prostředí) tak, aby jejich pozitivní vliv na
energetickou efektivitu byl co možná největší.
2. Obnovitelné zdroje energie
Problém:
Ministerstvo průmyslu navrhuje po roce 2015 zastavení garantovaných
výkupních cen pro nové obnovitelné zdroje a zavedení pouze investiční
podpory nebo podpory formou aukcí či tendrů na nové kapacity. Česko by
tak přijalo systém podpory obnovitelných zdrojů, který jiné státy –
například Velká Británie – zavrhly, protože počet skutečně realizovaných
projektů byl velmi nízký. V českém prostředí by přechod na investiční
podporu znamenal zvýšené riziko korupce. Zejména drobní investoři by
navíc formou úvěrů a půjček obtížněji získávali finance na své projekty.
Vítězem by se opět staly dominantní energetické společnosti.
Požadavky:
Podle odborných propočtů může Česko obnovitelnými zdroji pokrýt téměř
dvě třetiny současné domácí spotřeby, a proto by vláda neměla uměle
stanovit limit, za který se čistá energetika nesmí rozvíjet.
Dobře nastavený systém podpory pomocí pevných výkupních cen by měl i
nadále, ale dočasně, pomáhat úspěšnému rozjezdu větrných, slunečních,
biomasových či bioplynových zdrojů. Inspirací může být sousední Německo,
které např. pravidelně snižuje podporu pro solární energetiku (s
ohledem na vývoj cen), ale stále modernímu odvětví dokáže garantovat
stabilitu.
3. Rozšiřování uhelných dolů a bourání obcí
Problém:
Surovinová politika předložená ministrem průmyslu bez jakékoliv jiné
varianty počítá s budoucím prolomením limitů těžby hnědého uhlí a
bourání obcí kvůli rozšiřování uhelných dolů. Alternativně je navržen
pouze termín a podmínky, za kterých má k prolomení limitů dojít.
K rozšíření povrchových dolů do míst, kde dnes žijí lidé, dojde podle
ministra Kuby nejpozději v roce 2035. Pokud však nebude splněna řada
složitých podmínek navržených ministerstvem, má dojít k „přehodnocení“
platnosti limitů již v roce 2016. Některé ze zmíněných podmínek jsou
přitom v přímém rozporu s platným usnesením vlády o limitech, se sliby
současné vlády a svými negativními vlivy se blíží samotnému prolomení
(např. stavební uzávěra v ohrožených obcích či trvalé „zachování těžební
schopnosti“ v dolech, jejichž rozšiřování limity omezují).
Požadavky:
Státní energetická koncepce i Surovinová politika ČR musí bezpodmínečně
a bezvýjimečně respektovat platné územní ekologické limity těžby
hnědého uhlí, které chrání severočeské obce Horní Jiřetín a Černice před
zbouráním, a to bez časového omezení.
Musí dojít k legislativnímu zakotvení limitů (tedy k jejich vyhlášení
formou obecně závazného právního předpisu) tak, jak to slibuje
Programové prohlášení současné vlády.
Obě koncepce musí explicitně konstatovat, že s uhlím nalézajícím se za
limity nepočítají, a předložit alternativní řešení. Že je to možné,
dokládají na konkrétních číslech studie ekologických organizací Chytrá
energie a Energetická (R)evoluce.
4. Těžba uranu
Problém:
Návrh Surovinové politiky ministra Kuby plánuje těžbu nových ložisek
uranu. V první řadě jde o Brzkov a Horní Věžnici v blízkosti Polné na
Jihlavsku. Podle návrhu tu má být celkem 3 100 tun uranu, což by však
zajistilo pouhých pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a
Dukovany. Muselo by se ale také zrekonstruovat a posílit odkaliště
radioaktivního rmutu u úpravny v Rožné. Uvažováno je rovněž o těžbě
větších uranových zásob na Liberecku v oblasti rozsáhlých podzemních
zásob pitné vody. Zatím není známá jiná technologie, jak lze efektivně
tato ložiska těžit, než je chemické loužení in-situ.
Požadavky:
Žádáme, aby z návrhu Surovinové politiky ČR byly vyškrtnuty všechny
plány na novou těžbu uranu. Musí stejně jako dosud platná politika
počítat s ukončením těžby uranu a zákonným zákazem jeho těžby pomocí
chemického loužení.
5. Úložiště jaderného odpadu
Problém:
Návrh Státní energetické koncepce stanovuje pro rozhodnutí o lokalitě
definitivního úložiště vysoceradioaktivního jaderného odpadu termín do
konce roku 2018. Touto stavbou je ohroženo sedm míst – okolí Lubence a
Blatna na Lounsku, Pačejova na Plzeňsku, Jistebnice na Táborsku,
Lodhéřova
na Jindřichohradecku, Rohozné na Jihlavsku, Budišova a Dolní Rožínky
také na Českomoravské vysočině. Zvažovány jsou i Boletice na
Šumavě. Hrozí, že se tak stane bez souhlasu obyvatel zkoumaných regionů,
kterým úložiště navždy změní život. Všechny lokality mají být navíc
zaneseny
do Politiky územního rozvoje ČR již do konce roku 2015, což dotčené obce omezí v jejich rozvoji.
Požadavky:
Požadujeme, aby koncepce byla doplněna o uzákonění práva veta pro
obyvatele dotčených obcí. Místní občané mají mít právo spolurozhodovat v
procesu, který může nezvratně ovlivnit fungovaní a podobu jejich
domova. Eskalaci napětí mezi obcemi a vládou tak zabrání jen nastavení
nových demokratických pravidel procesu, založených na respektu k názoru
veřejnosti. Příklady z jiných evropských států dokazují, že to je možné.
Nechránit v Politice územního rozvoje všechny dnešní lokality pro
úložiště, což je zbytečně omezuje v jejich rozvoji. Územní ochranu
zajistit až pro finální dvě lokality po roce 2018.
6. Nové jaderné reaktory
Problém:
Energetická koncepce plánuje dva nové reaktory v Temelíně, další v
Dukovanech a také navrhuje v průběhu tří let najít lokalitu pro umístění
třetí jaderné elektrárny v České republice. Výstavba reaktorů má být
společnosti ČEZ dotována pomocí garantovaných cen elektřiny, tedy z
peněz běžných spotřebitelů.
Požadavky:
Požadujeme, aby byly z koncepce vyškrtnuty mechanismy, které mají dotovat cenu elektřiny z jádra.
Česká republika se stejně jako Německo, Dánsko, Švýcarsko a další
vyspělé země může obejít bez stavby jaderných reaktorů a přebudovat
svoji energetiku na bezpečnější, decentralizovanou a energeticky
efektivní. Požadujeme, aby ministerstvo vypracovalo také bezjaderné
varianty obou koncepcí.
7. Koncepce neřeší problém klimatických změn
Problém:
Návrh státní energetické koncepce počítá po roce 2020 s „trvalým
snižováním emisí oxidu uhličitého.“ Podrobnosti, tedy jak rychle a jak
moc, bude ČR snižovat své emise, ale zůstávají nejasné. Navíc i tento
vágní závazek podmiňuje tím, že emise budou snižovat také ostatní státy,
včetně „hospodářsky vyspělých rozvojových států“.
Požadavky:
Požadujeme, aby energetická koncepce zajistila, že Česká republika
férovým způsobem přispěje k potřebnému snížení celosvětových emisí
skleníkových plynů, tedy omezí znečišťování o 66 až 93 % do roku 2050
(jak konstatovala tzv. První Pačesova komise).
Jedním z nástrojů, jež vytvoří spolehlivý dlouhodobý rámec, má být nový
zákon po úspěšném vzoru Velké Británie (Climate Change Act 2008).
Stanoví konkrétní tempo, jakým země bude v příštích desetiletích
omezovat spotřebu fosilních paliv a snižovat emise. Energetická koncepce
by měla říci, že by takový rámcový zákon měl začít vznikat.
8. Spalování odpadu místo recyklace
Problém:
Navrhovaný přechod na 80% míru energetického využití směsného
komunálního odpadu hodlá stát „skrytě“ financovat, například ze
zvýšených poplatků za skládkování. Extrémně drahé spalovny tak vyčerpají
prostředky, které budou chybět jinde. To je v přímém rozporu se
závaznou hierarchií nakládání s odpady i s cíli platného plánu
odpadového hospodářství. Masivní podpora spalování odpadu by mohla
konkurovat požadavkům na snižování množství odpadu a recyklaci.
Požadavky:
Koncepce musí podporovat především prevenci vzniku odpadů a jejich
recyklaci, nikoli problém řešit drahými spalovnami. Snižování
skládkování by mělo jít ruku v ruce s nastavením účinného systému
předcházení vzniku odpadu a zvyšováním míry recyklace, v níž máme
obrovské rezervy.
10. Chybějící veřejná diskuse o koncepcích
Problém:
Státní energetická koncepce a Surovinová koncepce ČR v budoucnosti
zásadním způsobem ovlivní rozhodování českých úřadů a přímo, nebo
nepřímo dopadnou na všechny občany České republiky. Lze přepokládat, že
vláda již v září potvrdí fakticky konečnou podobu obou koncepcí, a to
bez adekvátní veřejné debaty. Navazující proces posouzení vlivu na
životní prostředí bude jen pouhou formalitou.
Požadavky:
Požadujeme, aby byly vypracovány i další varianty rozvoje české
energetiky po vzoru Dánska či Německa a následně zhodnoceny a
diskutovány vedle návrhu Ministerstva průmyslu a obchodu.
Žádáme, aby v souladu se zákonem proběhlo posouzení vlivu obou koncepcí
na životní prostředí a řádná veřejná diskuse před tím, než se vláda
ztotožní s jejich podobou.