Ze studie pro Německo z roku 2012 vyplývá, že nejlevnějšími zdroji elektřiny jsou větrné a vodní elektrárny se zhruba polovičními celkovými náklady oproti jaderným a uhelným.10 Ze studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy z roku 2012 o externích nákladech spalování uhlí v českých uhelných elektrárnách vyplývá, že pouze tyto nepřímé celospolečenské náklady, nehrazené v ceně elektřiny spotřebiteli ani provozovateli uhelných elektráren, se pohybují v rozmezí 0,64 Kč/kWh (Mělník II) až 3,18 Kč/kWh (Tisová). V ročním úhrnu jde u všech uhelných elektráren v Česku o celkovou částku 51 miliard korun.11

Externí náklady, které se týkají například poškozování zdraví obyvatel, zemědělské či lesnické produkce, poškozování staveb nebo ekonomických škod v důsledku změny klimatu, ovšem nejsou dosud do výrobních cen konvenčních zdrojů zahrnuty. To je pro tyto zdroje velkou konkurenční výhodou, s níž se i přes svou nízkou cenu elektřina z větrných elektráren nedokáže vyrovnat. Je proto nutné tuto nerovnost eliminovat, aby bylo možné větrné elektrárny instalovat a provozovat.

Zdroj : Komora OZE