Dobrý den, pane Zachovale,

v příštím čísle časopisu Energie 21 plánuji malou anketu na téma voda v krajině plus malé vodní elektrárny. Uvítám Váš názor (jako zástupce provozovatelů MVE v rámci Komory OZE) na tyto dvě oblasti (otázky upřesním dodatečně):

a) příčiny a optimální řešení úbytku vody v naší krajině: na jedné straně stále častější období sucha a na straně druhé stále častější přívalové povodně

b) klady, zápory a možnosti dalšího rozvoje malých vodních elektráren v těchto souvislostech

Předem děkuji za Váš příspěvek do ankety.

Časopis Energie 21

Ing. Jiří Trnavský

šéfredaktor

mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm

Ing Vladimír Zachoval, předseda Cechu MVE

K Vašim otázkám:

a) příčiny a optimální řešení úbytku vody v naší krajině: na jedné straně stále častější období sucha a na straně druhé stále častější přívalové povodně

b) klady, zápory a možnosti dalšího rozvoje malých vodních elektráren v těchto souvislostech

Ad a) Příčiny a optimální řešení úbytku vody v krajině jsou předmětem mnoha vědeckých studií a jistě není na nás, provozovatelích Malých vodních elektráren, abychom tuto otázku na odborné úrovni řešili. Jako lidé „od vody“ samozřejmě situaci bedlivě sledujeme a z různých zpráv i vlastních statistik děláme různé a často jistě i pomýlené závěry.

Příčiny změn odtokových poměrů v řekách jsou asi poměrně všeobecně známé a v nejobecnější rovině lze říci, že se jedná o především o přirozený důsledek civilizačního pokroku a stálého a k vodním poměrům nešetrného rozšiřování kulturní krajiny. Intenzivní hospodaření v lesích provázené těžebními cestami často vedenými po spádnici, meliorace polí a luk, mohutné rozšiřování zpevněných ploch jsou asi příčiny nejznámější. K tomu v posledních letech přistupují i důsledky globálních změn klimatu, úbytek lesů vlivem kůrovcových kalamit a výsledek je již měřitelný a posun jasný.

Vody v daném území ve formě deště nebo sněhu spadne méně a navíc ji změněná krajina neudrží a voda rychle odteče.

Mnohé Malé vodní elektrárny byly projektovány a stavěny v první polovině 20. Století. Jen hltnost instalovaných turbín je jasnou zprávou o tom, že odtokové poměry tenkrát a dnes jsou jiné v tom smyslu, jak zní výše položená otázka.

Asi není optimální řešení v návratu ke krajině před 100 lety, ale opatření, kterých se dá dělat je mnoho druhů a jsou např. součástí státem prováděných pozemkových úprav a dalších dotačních programů se společným jmenovatelem: „udržení vody v krajině“.

Ad b) Budování Malých vodních elektráren žádné negativní dopady na hospodaření s vodami nemá! Naopak! Každá (nebo téměř každá) Malá vodní elektrárna využívá dříve vybudovaný jez a nebo si při výstavbě vyžaduje vybudovat jez nový. Jez je zařízení, které zadrží vodu a způsobí zklidnění toku. Malé vodní elektrárny žádnou vodu z řek a potoků neodebírají ve smyslu její spotřeby. Jen využívají její energetický potenciál a tím zákonitě zpomalují její odtok z krajiny.

Kolem vody vždy vládla jistá řevnivost a konkurenční prostředí. Vodní toky jsou využívány pro dopravu, energetiku, rekreaci, jako zdroj pitné vody i vody užitkové, pro závlahy, pro výstavbu rybníků, pro lov ryb i jejich chov a našlo by se toho jistě více. Tyto zájmy jdou často proti sobě a vždy je proto třeba hledat kompromisy a míru důležitosti toho kterého nakládání s vodami. Tak to kolem vody chodí už mnoho století a bude tomu tak i do budoucna. Rozhodně však není přínosné argumentovat pomocí nepravd a lží, jak tomu v tak zvaných „odborných debatách“ poslední dobou často je.

Není tedy pravda, že by rybí obsádka v řekách byla devastována listy turbín. Větší ryby česlemi neproplují a těm maličkým to zase projde bez úhony.

Není pravda, že vybudováním, nebo obnovením dříve postavených náhonů k derivačním elektrárnám se voda z řeky ztratí a v historickém korytě dojde ke ztrátě veškerého života. I náhony jsou živočichů plné a stanovené minimální průtoky vytváří podmínky v historických korytech pro život tam žijících tvorů dostatečné. Zrovnoměrněním průtoků mohou být tyto podmínky i příznivější.

Není ani pravda, že budováním a provozem Malých vodních elektráren lze dosahovat mohutných a bezpracných zisků. Z největší části jsou provozovatelé Malých vodních elektráren nadšenci, kteří svému oboru věnují veškerý volný čas a často veškeré rodinné úspory.

Také není pravda, že potenciál budování Malých vodních elektráren je v naší republice téměř vyčerpán a nemá smysl se o tento obor zajímat. Ani ze strany státu, ani ze strany investorů.

Potenciál je především omezen nevstřícností státu, který hospodaří prostřednictvím svých podniků povodí a lesů ČR s pozemky kolem vodních toků. Neprůchodností stavebně povolovacích řízení a dále například stále se zpřísňujícími podmínkami pro připojení nových zdrojů k distribučním soustavám.

Možnosti jsou především na středních a horních úsecích toků a také v lepším využití stávajících jezů.

Budování Malých vodních elektráren bude mít perspektivu, pokud v nekonečných sporech kolem obnovitelných zdrojů energie zvítězí rozum. Zatím se tak děje spíš na úrovni evropské, než u nás doma.

Ing. Vladimír Zachoval, předseda Cechu provozovatelů Malých vodních elektráren

30. června 2020